Příběh Jany

Jana (29 let) je matkou devítiletého chlapce, o kterého pečovali prarodiče ve městě vzdáleném asi 30 km od Brna. Dítě bylo u prarodičů umístěno, neboť Jana užívala psychotropní látky, měla psychické obtíže a nezvládala péči o syna. Spolupráci s Janou inicioval Orgán sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD). V době, kdy se zapojila do služby, měla již za sebou pobytovou léčbu, abstinovala, chodila na brigády a bydlela v chatce v zahrádkářské kolonii. Janiným cílem bylo navrácení syna zpět do její péče. Pro toto navrácení OSPOD stanovil Janě dvě podmínky – udržení abstinence a nalezení vhodného bydlení.

Pracovnice služby proto Janu propojily s organizací Podané ruce, kam začala docházet na doléčovací terapie a na pravidelné testování. Janě také pomohly najít psychiatra, který jí pomáhá zvládat depresivní stavy. Za pomoci sociálních pracovnic si Jana podala žádost o místo v azylovém domě. Společně také sestavily životopis a hledaly práci, která by jí umožnila mít syna ve své péči. V obou případech byla Jana úspěšná – podařilo se jí získat místo v azylovém domě i práci na plný úvazek. Současně se pracovalo na nastavení intenzivnějšího kontaktu Jany s jejím synem a na zavedení častějších návštěv.

Po splnění všech podmínek stanovených OSPOD mohla Jana opět začít bydlet se svým synem a vychovávat ho. Nyní spolu žijí v azylovém domě a čekají na přidělení obecního bytu, o který Jana zažádala za podpory pracovnic služby.